O počítačových hrách - reakce

Tímto příspěvkem bych rád reagoval na texty, které napsali zde na signálech uživatelé janick a Ferenc.

Tyto příspěvky naleznete konkrétně na těchto adresách:

http://janick.signaly.cz/0710/proste-musim

Nejprve bych rád reagoval na příspěvek uživatele Ferenc a současně na článek v Mladé frontě. Velice mě potěšila rozumná reakce na článek v podobě polemiky nad závislostí nad počítačovými hrami. To je očividně v dnešní době velkým problémem a je třeba si dávat pozor an příliš časté vysedávání u počítačových her.Každý člověk si totiž skutečně musí stanovit hranici a u každého je ta hranice někde jinde. Proto je dobré dát na názory ostatních, kteří si toho, že sedíme u počítače víc než by bylo zdrávo mohou všimnout lépe než my.
Nyní zde budu citovat z Ferencova blogu a reagovat:

1.) Děti se naučí lépe ovládat počítač: Ne, nenaučí. Naučí se ovládat pouze danou hru, a pro užívání počítače v praxi to nemá příliš významu. Připouštím, že hry mohou zpříjemnit a zjednodušit první kontakt s počítačem.

Ano, naučí. Ano, naučí se ovládat danou hru, čímž se usnadní ovládání v podstatě všech ostatních her. Což samozřejmě není nijaká výhra, ale kromě toho se dítě naučí ovládat počítač a "rozumět" mu. Na druhou stranu se počítač naučí ovládat a "rozumět" mu mnohem rychleji při běžné práci s počítačem jako třeba psaní textů apod. Tento argument se dá dost těžko označit jako argument pro či proti.

2.) Naučí se základy angličtiny: Ne, nenaučí. V dnešní době je většina her v češtině a když není, tak příslušný jazykový update tzv. "čeština" se dá stáhnout z internetu. Vzhledem k povaze dnešní her nevím, proč by děti měli vědět, co v angličtině znamená slovo kill...

Ano, základy angličtiny se dítě z počítačových her nenaučí. Nějaký základ již musí mít a ve většině případů snad již má ze školy. Na tom potom může stavět. A k tomu jsou počítačové hry velice dobrou pomůckou. V dnešní době totiž většina her není v češtině. Ano, některé, obzvláště dětské hry jsou překládány kompletně, ale zdaleka ne většina. Většina her je ale počeštěná. To znamená, že hra zůstává v angličtině ale přibývají české titulky. Díky tomu je možné se učit angličtinu z reálných rozhovorů, namluvených rodilými mluvčími. Lépe se snad dá již učit jen rozhovorem přímo s rodilým mluvčím.
Na poslední větu budu reagovat až dále ve svém příspěvku.

3.) Učí lépe se soustředit: To je možná pravda, ale za jakou cenu?

Za jakou cenu? Protože na tu otázku odpověď neznám, ptám se autora...

Dalším argumentem proti hrám jsou zdravotní důsledky. Dlouhodobé vysedávání u počítače zatěžuje kostru, oběhovou soustavu, oči atd.  Problémem je také to, že malé děti nedokáží odlišit svět reálný od světa virtuálního tzn. si myslí, že to co je v hrách je i ve skutečnosti. (Spolužákův synovec se ho ptal kolik má životů...)

Argument zdravotních důsledků NENÍ argumentem proti počítačovým hrám, ale proti dlouhodobému vysedávání u počítače, což samozřejmě problém je. Kdyby ale byly dodržovány postupy, které jsou u počítačových her uváděny, zdravotní důsledky jsou minimalizovány. Jenže na to je potřeba číst.
Malé děti nedokážou odlišit reálný svět od virtuálního? To opravdu dost záleží na věku a vyspělosti dítěte. A tím se dostáváme k hlavní věci, o které chci napsat. Ta je zároveň reakcí na až téměř absurdní článek uživatele janick.
Souhlasím s ním v části, kde píše, že děti nepotřebují skutečné přátele. Ano, to je velkým problémem. Vystačí si s komunikací přes počítač, čímž se značně omezuje jejich slovní zásoba, schopnost komunikace a empatie. Je třeba setkávat se se skutečnými přáteli. To ovšem nemá s počítačovými hrami nic společného.
S první částí jeho příspěvku ale nemohu souhlasit, pokud nepíše o tříletém dítěti. Počítačové hry, podobně jako třeba televize nejsou ani špatné, ani dobré. Záleží jen na tom, jak je využijeme. Počítačové hry jsou zábavou, která přináší odreagování, oddych. Hlavním důvodem, proč lidé hrají počítačové hry je to, že ve hře mohou ovládat postavu či postavy, za které hrají. Mohou se rozhodovat co budou dělat. Mohou u hry přemýšlet. Což je například oproti televizi obrovský rozdíl.
Pokud ovšem dovolíme malému dítěti hrát nějakou krvavou hru, ovlivní to jeho psychiku, ale je to naše chyba. Je nutné, aby rodiče uměli rozlišovat vhodnost počítačových her pro své děti a to samozřejmě hlavně podle jejich věku. Počítačových her je nepřeberné množství a vybrat mezi nimi může být náročné. Na internetu je ale k dispozici velké množství zdrojů, podle kterých je možno hry vybírat. Je spoustu veselých a jednodušších her pro menší děti, náročnějších logických her či adventur pro děti větší. Ve většině z nich žádné zabíjení a krev není. Pro dospělejší děti již není problém vybrat téměř jakoukoliv hru, protože to již jejich psychiku neovlivní.
Hry mohou být dobré, když se s nimi dobře nakládá. Když dítě hraje hru příslušnou jeho věku a když ji nehraje pořád. To vše je ale záležitostí rodičů, kteří musejí pro své dítě správně vybírat. A to jistě každý rodič udělá rád.
Nebojte se her!